Naše cesta začala nabírat nový a pro nás ne moc příjemný směr.
21.7. navečer přejíždíme severní polární kruh. Jelikož naše malá osádka je řádně unavená ze ZOO a spí, tak pokračujeme až do malé vesnice Luosto.
Nacházíme krásné místo s ohništěm vedle jezera. Plán je jasný. Kluci si zaběhnou do hospody vyřídit povolenku na ryby a my se kocháme.
Chystáme ryby, pečeme si sobí klobásky a halloumi společně s Estoncema, kteří mají namířeno k nám.
22.7. Ráno vyrážíme na výlet do NP Pyhä-Luosto. Chceme zdolat kopec Ukko-Luosto 514 m n. m. Pod kopcem zjišťujeme, že naše naplánována cesta se opravuje a bude otevřená až v říjnu. Čekat na otevření nebudeme, tak se zklamaně procházíme po okolí. Při zpáteční cestě zjišťujeme, že by se vrchol nechal dosáhnout přes sjezdovky lyžařského areálů. Děti jsou po slíbení drobného úplatku v podobě chytání ryb svolní. Odměnou je potkání divokých sobů nedaleko vrcholu. Otevřou se nám krásné výhledy – fantazie.
Ještě splníme slib a chytáme ryby. Uvaříme si pozdní oběd a posuneme se zpět na jih k polárními kruhu.
23.7. ráno se koupeme v řece a jedem na návštěvu k Santovi. Upřímně je to jeden velký cirkus, ale alespoň mají děti nějaký zážitky.
Ještě si prohlédneme Rovaniemi a už míříme směr Švédsko, kudy se chceme vracet zpět. Po páté končí naše etapa Finska.
